NÁRODNÍ CENTRUM ELEKTRONICKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ (NCEZ)

NCEZ

Praha, 1. září 2025&nbsp;– Do roku 2031 budou mít občané všech zemí Evropské unie online přístup&nbsp;ke&nbsp;klíčovým zdravotním dokumentům, od receptů a laboratorních výsledků po propouštěcí zprávy. Cílem nového Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS) je, aby pacienti mohli sdílet své zdravotní informace bezpečně a jednotně napříč státy EU.Již dnes Česká republika zvládá přeshraniční výměnu pacientského souhrnu i elektronického receptu. „Není to povinné, je to stále dobrovolné, ale například eRecept přijímáme a předáváme do 13 evropských zemí,“ uvedla při veřejné konzultaci Klára Jiráková z&nbsp;Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) při MZ ČR.Nový evropský harmonogram však postupně zavádí povinnost sdílet zdravotní data ve všech členských státech.· Od března 2029 musí být povinně k dispozici pacientský souhrn a elektronický recept.·&nbsp;Od března 2031 se povinnost rozšíří i na další dokumenty – obrazovou dokumentaci, laboratorní výsledky a&nbsp;propouštěcí zprávy.Více než 95 odborníků z oblasti zdravotnictví a IT diskutovalo na veřejné konzultaci o podobě pacientského souhrnu, propouštěcí zprávy i o systému posuzování shody softwaru. Akci uspořádalo Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCEZ) ve spolupráci s Krajem Vysočina v rámci projektu Xt-EHR. Cílem bylo zapojit české odborníky do diskuse o evropských standardech zdravotních dat.„Zapojení do projektu Xt-EHR nám umožňuje prosazovat české zkušenosti a potřeby v evropské debatě o budoucnosti zdravotních dat. Jde o zásadní krok k tomu, aby měli pacienti bezpečný a snadný přístup ke svým údajům a aby poskytovatelé zdravotních služeb mohli využívat interoperabilní systémy napříč Evropou,“ uvedl Petr Foltýn, ředitel NCEZ.Pro pacienty to bude znamenat větší kontrolu nad jejich daty: budou mít přehled o tom, kdo do jejich dokumentace nahlíží, budou moci omezit či povolit přístup jiným osobám ke zdravotnické dokumentaci, a především při cestách po EU bude jejich zdravotní historie dostupná okamžitě a v&nbsp;bezpečné podobě. Pro zdravotnická zařízení i dodavatele informačních systémů to naopak znamená zásadní úkol.&nbsp;Od roku 2029 budou muset své systémy přizpůsobit evropským standardům, aby dokázaly data jednotně předávat i přijímat

Evropa sjednocuje zdravotní data: do roku 2031 si pacienti ponesou kartu zdraví napříč státy EU

Praha, 8. července 2025 – Umělá inteligence (AI) pomáhá lékařům a zdravotnickému personálu rychleji a přesněji diagnostikovat nemoci, zjednodušuje administrativní práce a přispívá k lepší péči o pacienty. Podle výsledků prvního průzkumu Národního centra elektronizace zdravotnictví (NCEZ) při MZ ČR je AI už běžnou součástí českých nemocnic. Díky ní je možné šetřit čas, zvyšovat efektivitu provozu a zlepšovat bezpečnost dat.<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/ztdPASVrhMHsmBYInmBWeV98GujHs5Yk" alt="" visible_alt="true" url="" content_type="video/mp4" type="video"></component-embed-media>Průzkumu NCEZ se zúčastnilo 33 nemocnic z celkových 41 oslovených, přičemž všechny uvedly, že AI aktivně využívají ve své praxi.„Naše šetření potvrzuje, že české nemocnice už reálně využívají umělou inteligenci v každodenní praxi. Vidíme v tom zásadní krok k moderní, efektivní a bezpečné zdravotní péči,“&nbsp;říká Petr Foltýn, ředitel NCEZ MZ ČR. „Současně se intenzivně pracuje na elektronizaci zdravotnictví, která už v příštím roce zefektivní chod systému i komunikaci mezi lékaři a pacienty.“<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/POq7jGJiMVEc5AVndDxSsrU05jhoqtgJ" alt="" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>Výsledky průzkumu přinesly několik zajímavých zjištění o tom, kde a jak se AI v nemocnicích používá:·&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Nejčastější využití AI: Radiologie (22,9 %), administrativa (15,3 %) a dále v onkologii, neurologii nebo diabetologii (každá kolem 6 %). AI se objevuje i v dalších oborech, jako je urgentní medicína či kardiologie.·&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; ⁠Technologie s AI: Nejčastěji se AI používá při vyhodnocování snímků z RTG (20,6 %), CT (17,5 %) a MRI (11,3 %), ale také v dalších systémech, včetně administrativních.·&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Jak je AI do nemocnic zaváděna: Nejčastěji formou cloudových řešení (25,3 %) a přímou integrací do obrazových systémů (21,7 %). AI je také součástí zdravotnických přístrojů nebo funguje jako samostatný software.·&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Kdo rozhoduje o nasazení AI: Většinou IT oddělení (49,1 %), dále pak technické a výzkumné týmy.Nemocnice odpovídaly na 14 otázek o využití AI a nejčastěji uváděly, že jim AI pomáhá zrychlit rutinní procesy a zlepšit diagnostiku. Zároveň umožňuje lékařům a sestrám věnovat více času pacientům a soustředit se primárně na jejich léčbu. Zefektivňuje také správu zdravotních dat a zvyšuje jejich bezpečnost.&nbsp;„AI šetří čas lékařům, zpřesňuje diagnostiku a zlepšuje dostupnost péče pro pacienty. Pokud má české zdravotnictví držet krok s vyspělými zeměmi, je další rozvoj, efektivní a promyšlená implementace certifikovaných nástrojů AI v prostředí českého zdravotnictví zcela zásadní,“&nbsp;doplňuje doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., FESO, předseda České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně (CSAIM) ČLS JEP a proděkan pro vědu a výzkum LF Ostravské univerzity.<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/HmLVkJa0hzUAqbP63eBqcOUL3Bdu4BQd" alt="" visible_alt="true" url="" content_type="image/webp" type="image"></component-embed-media>„V dalším kole šetření chceme zapojit ještě více nemocnic po celé republice. Zajímat nás také bude, jak jsou pacienti o využívání AI informováni a jak jí důvěřují,“&nbsp;uzavírá Adam Gřunděl, konzultant pro umělou inteligenci Ministerstva zdravotnictví.Široký záběr respondentů potvrzuje, že AI pomáhá zvyšovat kvalitu, efektivitu a bezpečnost péče pro pacienty v&nbsp;celé České republice, a stává se tak běžnou součástí českého zdravotnictví napříč různými typy nemocnic.&nbsp; Pro více informací kontaktujte:PhDr. Petra Ulrichová, MBAOdborný garant pro komunikaciM: +420&nbsp;777&nbsp;574&nbsp;611E: <a target="_blank" href="mailto:petra.ulrichova@mzd.gov.cz">petra.ulrichova@mzd.gov.cz</a>

Digitalizace Zdravotnictví a AI

Zdravotnictví míří do digitální budoucnosti. Na konferenci v IKEMu zazněla vize digitalizace zdravotnictví do roku 2030Praha, 18. června 2025 – Jak bude vypadat české zdravotnictví za pět let? Odpovědi na tuto otázku přinesla dnešní odborná konference Projekty digitalizace českého zdravotnictví, která se konala v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Pod záštitou ministra zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR, předsedy České lékařské společnosti J. E. Purkyně prof. MUDr. Štěpána Svačiny, DrSc., MBA, a ředitelky IKEMu Ing. Heleny Rögnerové se tu setkali zástupci klíčových institucí, aby společně načrtli budoucnost zdravotní péče v digitálním věku.Centrálním tématem byla vize plně digitalizovaného zdravotnictví do roku 2030 – a to nejen z pohledu technologií, ale i legislativy, bezpečnosti a dostupnosti služeb pro pacienty.„Digitalizace není jen o technologiích. Je to kulturní změna v přístupu ke zdravotní péči, která musí být bezpečná, efektivní, a především srozumitelná pro občany,“ uvedl ve svém úvodním vystoupení Bc. Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví.<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/ICwJE6iYe7WdHdgmjFARYqICzhwjnilo" alt="" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>Mezi klíčové body konference patřila příprava tzv. EZKarty – digitálního zdravotního průkazu, který pacientům zpřístupní informace o jejich zdravotním stavu, lécích a vyšetřeních na jednom místě. Představen byl i plán na jednotný digitální portál pro pacienty a zdravotníky (NPEZ), jehož cílem je usnadnit komunikaci v systému. Významnou roli v debatách hrála i příprava na zapojení Česka do Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS).Vedle digitalizace administrativy se odborníci věnovali i využití umělé inteligence v diagnostice, telemedicíně či včasnému varování před infekcemi. Diskutovalo se také o standardizaci elektronické dokumentace nebo o digitálních nástrojích pro prevenci nemocí.„Intenzivně spolupracujeme na digitalizaci v&nbsp;rámci ordinací praktických lékařů. Zapojili jsme se do pilotního testu s&nbsp;názvem DIGI praxe, jehož cílem je otestovat existující nástroje digitalizace pro následně hladký přechod do ostrého provozu v&nbsp;příštím roce,“ představil zapojení praktických lékařů do příprav digitalizace MUDr. Cyril Mucha, místopředseda pro digitalizaci a IT, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP.„Mohu potvrdit, že Česká republika nezaostává v implementaci a již dnes řada českých nemocnic technologii AI využívá ve své každodenní praxi. Vývoj AI jde neuvěřitelně rychle kupředu. Pokud chceme těžit benefity, které AI nabízí, je potřeba zůstat na tepu doby,“ zdůraznil Ing. Adam Gřunděl, konzultant pro A.I. Národní centrum elektronického zdravotnictví a Ministerstvo zdravotnictví ČR.&nbsp;„Telemedicína nabízí řešení na rostoucí poptávku po zdravotních službách a současně omezené personální kapacity zdravotníků. V&nbsp;Národním telemedicínském centru testujeme jednotlivé technologie a vyvíjíme doporučené postupy a standardy pro zajištění bezpečné péče. Směřujeme k systému, který pacientovi poskytne jistotu, že jeho data jsou v&nbsp;bezpečí a že péče, kterou dostává, je rychlá a koordinovaná,“ zdůraznil Ing. Čeněk Merta, Národní telemedicínské centrum, FNOL.&nbsp;Závěr konference patřil otevřené debatě o tom, jak zapojit odbornou i laickou veřejnost do transformačního procesu. Shoda mezi přítomnými byla jasná: digitalizace není cílová rovinka, ale nezbytná cesta ke zdravotnictví 21. století.<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/yQZ0jTFERXbydFH1fiLvJflE3pXfbq6G" alt="" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>&nbsp;* * *Odbor Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCEZ)Zabezpečuje agendu Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví.Zabezpečuje činnost vnitrostátní sítě pro elektronické zdravotnictví zřízené podle Doporučení EK 2019/243 (National Digital Health Network), zahrnující zástupce příslušných vnitrostátních a regionálních orgánů zabývajících se otázkami elektronického zdravotnictví, interoperability elektronických zdravotních záznamů, bezpečnosti sítí a informačních systémů a ochrany osobních údajů.Zabezpečuje správu centrálně budované infrastruktury elektronického zdravotnictví realizovanou pověřenými organizacemi v roli technického správce a provozovatele.Spolupracuje na vydávání a samostatně vydává odborná stanoviska v oblasti digitalizace zdravotnictví. Řeší úkoly vyplývající ze závazných ujednání orgánů EU v této odbornosti.Více informací na stránkách <a target="_blank" href="http://ncez.mzcr.cz">ncez.mzcr.cz</a>&nbsp;Pro více informací kontaktujte:PhDr. Petra Ulrichová, MBAOdborný garant pro komunikaciM: +420&nbsp;777&nbsp;574&nbsp;611&nbsp;

Evropa sjednocuje zdravotní data: do roku 2031 si pacienti ponesou kartu zdraví napříč státy EU

Digitalizace Zdravotnictví a AI

Digitalizace zdravotnictví